Obsah článku:

• Taxonomické zařazení
• Chov králíka
• Králičí smysly
• Povaha králíčků
• Kde králíčka pořídit?
• Jaké pohlaví a kolik zvířat?
• Společenský život králíků
• Péče o vzhled králíka
• Krmení králíka
• Rozmnožování králíků
• Nejčastější zdravotní problémy králíčků
• Očkování králíka
• Zajímavosti o králících
• Vaše nejčastější dotazy
• Poradna chovu králíků

---

Králík je dnes poměrně oblíbeným domácím mazlíčkem, i když jeho chov není už tak jednoduchý jako u ostatních drobných mazlíčků a má řadu specifik. Pamatujte na to, že hračky vás králíčkovi nenahradí, je třeba se mu denně věnovat a hračky brát jen jako doplněk. Pamatujte na to, že králíček je mazlíček na 8 až 13 let! Nejstarší králík se dožil 19 let.

Taxonomické zařazení

Ačkoliv by se to mohlo zdát divné, obecné povědomí o tom, že se králík řadí mezi hlodavce, je mylné. Králík patří do řádu zajíci (Lagomorpha), který zahrnuje dvě čeledi  – pišťuchovitých (Ochotonidae) a zajícovitých (Leporidae).

Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Třída: savci (Mammalia)
Řád: zajíci (Lagomorpha)
Čeleď: zajícovití (Leporidae)
Rod: králík (Oryctolagus)
Druh: králík domácí (Oryctolagus cuniculus f. domestica)

Ano, králík není hlodavec. Zásadní rozdíly mezi hlodavci a králíky jsou v utváření chrupu. Králíci mají v horní čelisti 4 řezáky – 2 velké (stejně jako hlodavci), ale za nimi ještě 2 malé. Velké řezáky mají na rozdíl od hlodavců sklovinu na celém povrchu, řezáky hlodavců ji mají jen na přední straně. Stoličky ve spodní čelisti mají více záhybů než v horní, čímž se také liší od hlodavců. Čelistní kloub králíků je kulovitý, umožňuje tak žvýkací pohyby do stran.

Chov králíka

Klec pro králíka

Pokud se rozhodnete pořídit si králíčka, berte v potaz, že je to mazlíček poměrně prostorově i časově náročný. Klec pro králíka by měla mít rozměry alespoň 120 × 60 × 50 cm, pokud budete jedinců pořizovat více, tak by se tomu měla přizpůsobit i velikost klece. Vhodnou klec pro králíka můžete vybrat třeba zde. Mně se nejlépe osvědčily klece s otvíráním zepředu a seshora, čímž se usnadňuje péče o králíčka a králík si zároveň předními dvířky může vyskočit ven. Níže v banneru jsou čtyři klece pro králíky, které sama využívám a které vám pro králíčka mohu doporučit. Zároveň si prostřednictím odkazu v banneru můžete udělat cenové porovnání a koupit tu, která je nevýhodnější.

Vybavení klece pro králíka

V kleci byste neměli zapomenout na dřevěný domeček, seník, záchůdek s podestýlkou (více o tom, jak naučit králíka na záchod, najdete zde), měkkou podložku na zem z přírodního materiálu (např. konopí), protože je králíci často koušou, a samozřejmě misku na krmení a napáječku. Misky na vodu nejsou vhodné především kvůli snadnému znečištění vody nebo převrhnutí. I v napáječkách jsou rozdíly, můžete mít kuličkovou, nipplovou nebo hladinkovou.
Králíci jsou velmi zvědaví a aktivní denní tvorové. Rádi zkoumají nová místa a nové věci, nepohrdnou ani hračkami. Mohou být vyrobeny ze dřeva, z proutí, ratanu, sisálu či kartonu. Hračky pro králíčky seženete např. tady. Pokud chcete králíčka zabavit, pořiďte mu tento králičí hlavolam. Vyrábí se dokonce i různé interaktivní hračky pro králíky, u kterých musí králíček vymyslet, jak se dostat k pamlsku. Další oblíbenou hračkou králíčků je míček na pamlsky. Králíček s míčkem hází a strká do něj, aby z něj vypadla dobrota. Oblíbené jsou i míčky z proutí nebo ratanu. Někteří králíčci mají rádi tunely ze sena či jiného materiálu. Hračky pro králíčky si však můžete vyrobit sami doma třeba z větviček nebo ruliček od toaletního papíru. Dalším tipům, jak zabavit králíka, se věnuji v tomto článku.

Výběh králíka doma

V přírodě králík obsadí teritorium o rozloze 1200-2000 m², takže taková klec pro něj rozhodně není dostatečná. Potřebuje každodenní pohyb mimo ni nejen k tomu, aby se protáhl a vybil energii, ale také proto, aby mu správně fungovala střeva a králíček neměl zdravotní problémy. Králíčka nechávejte proběhnout jen tam, kde mu nemůže hrozit žádné nebezpečí, kde nemůže nikam spadnout, nic na sebe shodit a ničím se otrávit či se o něco zranit. Králík vám bude běhat za nohama, proto buďte opatrní, abyste na něj nešlápli a dávejte i pozor při zavírání dveří. Pokud má králík přístup na balkon nebo terasu, musí být zajištěna tak, aby nespadl nebo neskočil dolů.
Kabely před okousáním zabezpečete ochrannými návleky (tzv. husí krky), které koupíte v hobby potřebách (Bauhaus, Obi). Králík kousnutím do kabelu může dostat smrtelnou ránu!
Pozor dejte na květiny na zemi, některé druhy jsou jedovaté (fíkus, dracéna, orchidej, diffenbachie, ibišek atd.). Více o jedovatých rostlinách se dozvíte tady. Zemina mimochodem králíčky taky velice zajímá, tak pozor, abyste ji neměli všude.
Při běhání králíčka mimo klec mu klec nechte otevřenou, aby měl přístup k vodě a krmivu a zároveň do místnosti umístěte ještě jeden záchůdek. Králíčkovi se bude lépe běhat na koberci, než na parketách, plovoucí podlaze nebo dlažbě. Dlažba je navíc studená a králíček může nastydnout. Říká se také, že klasická podlaha škodí páteři králíčků. Často totiž prohrábnou naprázdno, jak jim to klouže. Slyšela jsem již o několika případech vyhřezlých plotének u králíčků. Nemotorné běhání po kluzké podlaze může být jednou z příčin. Běhání po tvrdé podlaze může být i příčinou otlaků králíčků.

Výběh králíka venku

Pokud v letních měsících necháváte králíčka běhat venku, nezapomeňte na ochranu před létajícím hmyzem a klíšťaty. Tu zajistíte přírodním repelentem z lihu, rozmarýnu, hřebíčku a levandule. Návod na výrobu přírodního domácího repelentu najdete tady. Nepoužívejte chemické repelenty. Králíčka nikdy nenechávejte bez dozoru! Mohou ho napadnout velcí ptáci či třeba kočka. Králíčci se taky rádi podhrabávají, tak pozor, aby vám neutekl. Pokud chcete králíčka brát ven v postroji, je dobré ho na něj zvykat odmala. Postroj pro králíka vybírejte takový, co vypadá jako tunýlek a je na suchý zip. Z klasického přezkového postroje se vám králík lehko vyvleče. Já králíčky nejradši venčím v ohrádkách, existují kovové i nylonové. Nylonové jsou spíš na doma nebo pro štěňátka, pro králíčky preferuji ty z kovu. Králíček by měl mít kam se schovat před sluncem a dostatek vody. Nikdy ho nedávejte na přímé slunce, v parných dnech ho berte ven jen ráno nebo večer. Králíkům na slunci hrozí přehřátí i spálení kůže. U červenookých králíků pozor, slunce jim může poškodit zrak.

Králičí smysly

Jak králík vidí

Protože jsou králíci v přírodě loveni, potřebují mít široké zorné pole, a možnost odhalit tak blížící se nebezpečí od predátorů ze země i ze vzduchu. Zorné pole králíků dosahuje téměř 360°, nevidí akorát malou výseč za ušima, před čumákem a nad temenem hlavy. Trojrozměrně vidí králíci jen cca 30° pole před sebou. Obraz, který králíci vidí, je zrnitý bez detailů. Lépe vidí na dálku, než na blízko a nejostřejší vidění mají za soumraku a za úsvitu, kdy jsou zároveň nejvíce aktivní. Pravděpodobně dokážou rozlišovat odstíny zelené až modré a poněkud hůře i odstíny červené barvy.
Z toho plyne, že ke králíčkovi bychom se měli přibližovat pouze zepředu, neměli bychom dělat prudké pohyby a měli bychom mu dát čas si nás očichat.

Chuťový smysl králíka

Králičí jazyk má okolo 17 tisíc chuťových pohárků, tedy dokonce o 7 tisíc více, než má jazyk lidský. I králíci rozlišují chuť slanou, sladkou, kyselou a hořkou.
Každá rostlina má jinou chuť a každému jedinci chutná něco jiného, což je důvod, proč se někteří králičí gurmáni tolik přehrabují v seně. Objevování nových chutí rozvíjí králičí mozek, proto nezapomínejte králíčkům nabízet nejen seno, ale i čerstvou trávu.
Divocí králíci chuťový smysl využívají k rozlišení vhodných rostlin k snědku od těch jedovatých. U našich domácích králíčků na to však raději nespoléhejte a trhejte jen rostliny, o kterých víte, že jsou jedlé.

Jak králík slyší

V přírodě je králík na svých smyslech velmi závislý, protože potřebuje rychle odhalit nebezpečí a co nejrychleji utéct. Dobrý sluch mu zajišťují velké uši, kterými pohybuje nezávisle na sobě ve směru zvuku, a také jeho velmi citlivý sluchový aparát.
Králík slyší zvuk širokého rozsahu od 96 Hz do 49 000 Hz. Slyšitelnost králíka se tedy pohybuje až do ultrazvukového spektra (zvuky nad 20 000 Hz), ale nejcitlivěji vnímá zvuky o frekvenci 1 000 Hz a 16 000 Hz. V závislosti na kvalitě a frekvenci zvuku je schopen slyšet až na vzdálenost 2,8 km! My lidé slyšíme zvuky od 20 Hz do 20 000 Hz a nejcitlivěji vnímáme pouze frekvence 1000 Hz až 3000 Hz.
Měli bychom tedy brát ohled na citlivý sluch králíčka a nedělat rámus, nekřičet a vyhnout se s ním návštěvám hlučného prostředí atd. Je také důležité si uvědomit, že králík slyší i ultrazvukové přístroje, jako jsou plašiče myší a kun, ale také třeba náš ultrazvukový domácí difuzér. Pokud tedy máme doma králičího neurotika, zkusme nejdříve zjistit, jestli není něco, co by mu mohlo vadit, a odstranit to z jeho prostředí.

Povaha králíčků

Králíci obvykle vykazují teritoriální chování. Věci, které se jim líbí, si označí bradou jako „to je moje“. Samečci si pak své teritorium značkují i močí. Kontakt někoho jiného s tím, co je jejich, u nich vyvolává nelibost. Pokud králíkovi třeba čistíte klec nebo doplňujete krmení, může na vás vrčet, či po vás dokonce vyjet, drápnout vás předníma packama nebo dokonce kousnout. Všechny nezbytné úkony v kleci tedy raději vykonávejte, když je králík mimo ni. Případná agresivita se v některých případech dá zmírnit kastrací králíčka. Nikdy to však není stoprocentní.
Jistě znáte hlášku: „Jak ti dupou králíci?“ Proč králíci dupou? Králíci dupou zadníma nohama obvykle proto, aby upozornili na nebezpečí, varovali před ním ostatní králíky nebo odehnali predátora. Domácí králíčci často dupou, když se jim něco nelíbí, když na sebe chtějí upozornit, žárlí, zlobí se nebo se něčeho bojí, něco je bolí, jsou netrpěliví, ukazují svou dominanci nebo si namlouvají samičku.
Mimochodem, víte, že králíci se využívají i v zooterapii? Jestli vás to zajímá více, zde o tom najdete celý článek.

Kde králíčka pořídit?

Králíčka v žádném případě nekupujte ve zverimexu ani od žádného množitele. Králíčka kupte jen od ověřeného chovatele. Chovatel vás seznámí s jeho povahou králíčka, přibalí vzorek krmení, na které je králíček zvyklý, předá vám jeho očkovací průkaz a také průkaz původu (PP). Nepleťte se PP s VP! VP je výpis předků, takový papír může vydat kdokoliv, kdo králíčky množí. Proto vždy vyžadujte průkaz původu (PP). Koupí králíčka od chovatele z chovatelské stanice budete mít zajištěnou nejen čistotu plemene, milou povahou, ale taky genetickou výbavu. Tak předejdete vážným zdravotním komplikacím, ale i těm běžným, jako je třeba přerůstání zubů.

Jaké pohlaví a kolik zvířat?

Samice

Pokud jste se rozhodli králíčka si pořídit, řešíte otázku, zda koupit samici či samce. Když se rozhodnete pro samici, počítejte s tím, že bude často vlivem hormonálních výkyvů náladová. Některé dny nemusí být vůbec kontaktní, může být neklidná a nervózní vlivem říje. Někdy se stává, že ramlice trpí utkvělou představou, že je březí, říká se tomu falešná březost. Ramlice si začne stavět hnízdo ze sena, vytrhává si chlupy a přivlastňuje si hračky a vše, co jí může připomínat králíčata. Pokud si samice staví hnízdo, ihned ho celé zlikvidujte. Po pár dnech toto bláznění samici většinou samo přechází, někdy se však může brzy opakovat. Problém není jen rozhašení hormonů a vyčerpání zvířete, ale i to, že samice v průběhu falešné březosti dost často přestává jíst a to je velmi nebezpečné. Proto je lepší samici nechat vykastrovat. Druhý důvod kastrace je hrozba rakoviny pohlavních orgánů. Společnost se mylně domnívá, že samice, která v životě odrodila aspoň jeden vrh mláďat, se tato nemoci netýká. Bohužel březost ani porod na to nemá vliv a rakovina se u králíčků objevuje čím dál častěji. Po kastraci může objevit silnější línání, není však důvod k panice, časem se vše upraví. Línání po kastraci králíčkovi usnadníte podáváním lžičky lněného semínka jednou týdně.  Samice se po kastraci zklidní, trochu zleniví, proto bychom měli upravit krmnou dávku tak, aby samice nepřibírala na váze. Pokud samici z nějakého důvodu kastrovat nechcete, je třeba jednou za cca 6 měsíců nechat králíčkovi sonograficky vyšetřit břicho, aby se zjistilo, jestli nemá cysty nebo nádory. Pokud se něco z toho objeví, bude vám stejně kastrace doporučena. Té se není třeba bát, jen je potřeba vybrat dobrého veterináře specializovaného na drobná zvířata. Seznam těch nejlepších ověřených veterinářů najdete tady.
Při kastraci je možné využít laparoskopickou operaci, kdy se do těla samice udělají pouze tři malé dírky. Tento druh kastrace je však možný pouze do jednoho roku věku samice. Samice králíčka se může kastrovat od 5-6 měsíců. Běžná kastrace samice králíka vyjde na cenu okolo 3000 Kč, laparoskopická kastrace i na 9000 Kč.

Samec

Pokud se rozhodnete pro koupi samce, i jeho s největší pravděpodobností budete muset nechat časem vykastrovat. Jde o to, že samci zhruba v půl roce věku, v období puberty, začínají značkovat své teritorium, do kterého mohou zahrnout i vás. Značkování není nic příjemného, králíčkům se někdy povede označkovat zeď i metr vysoko, o nepříjemném, štiplavém pachu nemluvě. Králíček také často obtěžuje svým chováním – bručením, naskakováním na nohy, ruce a hračky, prakticky na vše, co přijde vhod. Králík si tak nahrazuje samici. Při naskakování taky nepříjemně štípe, protože si vás jako samici snaží přidržet. Kastrace samců je jednodušší než kastrace samic. Samečka králíka je vhodné kastrovat od 4 až 5 měsíců. Povaha králíčka se po kastraci většinou změní. Záleží na tom, kdy byl králíček kastrován. Pokud okolo puberty, zklidní se, přestane značkovat a naskakovat. Pokud později, nemusí se vliv kastrace v takové míře projevit. Obecně jsou však králíčci po kastraci mazlivější, klidnější a línější, a tak mají sklon k tloustnutí. Je třeba dohlédnout na jejich pravidelný pohyb a kvalitní stravu ve správné míře.

Společenský život králíků

Soužití králíčků

Pokud chcete králíčkovi pořídit kamaráda, kupte mu druhého králíčka. Ideální skupinka králíčků je tvořena vykastrovaným samcem s vykastrovanou samicí. Samice si spolu sednou na 50 %, samečky k sobě vůbec dávat nezkoušejte.

Seznamování králíků

Pro seznamování králíků je nejlepší čas kolem poledne, kdy jsou králíci nejklidnější. Vybereme výběh, neutrální území, které nezná ani jeden z králíků. Úplně nejlepší je, když králíčky na toto místo převezeme nebo přeneseme v přepravkách. Po výběhu poházíme pamlsky a umístíme do něj misky s krmením a probíhací tunely. Pro jistotu je lepší si přichystat např. smeták a vysoké kožené rukavice, kdyby se králíci poprali a bylo třeba je od sebe odtrhnout.
Celé seznamování pečlivě sledujeme. Obvykle si králíčci začnou vyjasňovat své postavení (zvednuté ocásky, točení se dokola, pobrukování, očichávání, obskakování, bobkování a značkování močí, může se objevit i vytrhávání chlupů) a budou jeden druhého prohánět. Toto chování bývá prokládáno pauzami na odpočinek a případně i jídlo. Do seznamování králíků zasahujeme pouze v momentě, kdy si jdou po krku. V takovém případě je od sebe odtrhneme a oddělíme je, aby se uklidnili. Po chvíli můžeme seznamování zkusit znovu.
Seznamování králíčků může trvat i dva týdny, ale každým dnem by měl být vidět posun (například kratší vzdálenost odpočívajících králíků). Pokud se králíci honí i po dvou týdnech, pravděpodobně nebudou kompatibilní. Pokud jsou naopak schopni vedle sebe spát a jíst, máme vyhráno.

Je vhodné chovat králíka s morčetem?

Ne, není vhodné chovat králíka s morčetem dohromady v jedné kleci. Pokud by vás problematika soužití králíka s morčetem zajímala víc, přečtěte si tento článek.

Péče o vzhled králíka

Srst králíka tvoří tři druhy chlupů, a to:
pesíky – rovné, dlouhé, tvrdé krycí chlupy se zaoblenými konci chrání králíka před okolními vlivy a významně se podílejí na zbarvení jeho srsti
osiníky – delší, měkké, v dolní části zvlněné chlupy tvořící část podsady
vlníky – v srsti nejvíce zastoupené jemné, krátké, zvlněné, husté chlupy plnící termoregulační funkci.
Zvláštním typem chlupů jsou hmatové vousy (vibrisy), které nasedají na smyslové buňky a nervová zakončení, a tak přenášejí informace o prostoru.
Zajímavostí je, že přestože dospělí králíci obměňují srst dvakrát ročně (na jaře a na podzim), mladí králíci v prvním roce života línají třikrát, a to okolo druhého, čtvrtého a sedmého měsíce věku.

Línání

Péče o srst je důležitá především v době línání. Pozor, neplést s pelicháním, pelichají ptáci, srstnatá zvířata línají. Kastrovaní králíci a králíci ve stresu línají více než ostatní. Línání králíčkovi usnadníte podáváním lžičky lněného semínka týdně. Můžete mu jím posypat jablíčko nebo něco, co má rád a na co se semínka nalepí. Vylínalé chlupy odstraníte rukavicí s gumovými výstupky nebo furminátorem. Furminátor zbaví králíčka uvolněných chlupů a srst krásně provzdušní. Pro králíčky vybírejte ten nejmenší cca 4,5 cm široký. Pracujte s ním opatrně, netlačte na něj, ať králíčkovi nevytvoříte lysá místa. Na trhu se objevuje i americký hřeben Magic HairBuster, který má skvělé ohlasy. Osobně jsem ho pořídila taky, ale nebyla jsem s ním vůbec spokojená. Za mě nejlepší službu udělá furminátor.

Péče o srst dlouhosrstého králíčka

Nejdůležitější v péči o srst je pravidelné česání. Výběr kartáče nebo hřebenu je na vás, jde o to, aby se vám s ním dobře pracovalo. Sama používám jak kartáč, tak hřeben. U dlouhosrtsrých zvířat si nejvíce pochvaluji hřeben s rotačními hroty. Srst vyčeše a netahá, zároveň dokáže odstranit i některá zacuchaná místa. Králíček by se měl česat každý den, ale chápu, že to není možné. Snažte se ho česat co nejčastěji, aspoň několikrát týdně. Z vyčesávání králíčka udělejte pravidelný, příjemný rituál. Pokud králík neposedí, zaměstnejte ho nějakou mlskou. Pozor na hodně neklidného králíčka, abyste mu hřebenem neublížili. Jestli česání sami nezvládnete, poproste někoho, aby vám ho přidržel. Nezapomeňte na vyčesání krku, bříška a zadečku, tato místa jsou nejrizikovější. Srst na zádech se češe od zadečku k hlavě, jen tak objevíte všechny dredy. Po česání králíčka odměňte pamlskem.
V případě péče o srst je důležité zmínit vhodnou podestýlku pro dlouhosrstého králíčka. V žádném případě nepodestýlejte senem, slámou, Asanem, hoblinami nebo pilinami, vše se motá do srsti a jiná možnost odstranění, než stříhání, není. Jako podestýlku, ať už po celém dně klece nebo do záchodu, doporučuji dřevěné peletky. Pokud vám vyhovuje jiná podestýlka a dáváte ji jen do záchodu, pořiďte králíčkovi záchůdek s roštem. 

Znečištěná srst králíčka

Pokud se králíček zašpiní, ať už venku nebo doma, nekoupejte ho. Králíci na vodu nejsou zvyklí a je pro ně velkým stresem. Kromě ztráty důvěry k majiteli mu hrozí králíčkovi prochladnutí, které může skončit rýmou nebo dokonce zápalem plic, na který může králík umřít! Spodní srst králíčka totiž nasákne jako houba a kožíšek špatně schne. Pokud ze srsti nečistota nejde vyčesat, králíčka otřete vlhkým hadříkem, pokud je znečištěný okolo zadečku, je třeba místo omýt a vysušit, aby se předešlo zapaření a vzniku plísní. Pokud je v okolí zadečku znečištěn pravidelně, je lepší okolí zadečku opatrně vystříhat nůžkami. Pokud si nejste jisti, nechte tuto péči raději odborníkům na veterině.

Přerůstání drápků

V přírodě si králíci hloubí nory, a tak si drápky přirozeně obrušují, u nás doma je však třeba mu je zhruba jednou za dva měsíce přerostlé drápky ostříhat, a to speciálními nůžkami, které seženete např. tady. Na zkracování drápků nepoužívejte lidské nůžtičky na nehty, ani gilotinky, zapříčiňují vznik drobných trhlinek v drápku, kam se může dostat nečistota či bakterie a může se následně vytvořit pro králíčka bolestivý zánět. Nevíte, jak na to? Podrobný návod na stříhání drápků najdete zde.

Krmení králíka

Existuje nepřeberné množství různých směsí pro králíky. Tyto směsi však nejsou pro králíčky vůbec vhodné. Králíčkovi ne vše ze směsi chutná, vybírá si to, co má nejraději, a zbytek nesní. Tím se mu dostává jen část nezbytných živin, a tak králíček může onemocnět, také mu časem začnou přerůstat zuby. Na krmení králíčka je dobré dát si záležet. Platí, že co ušetříte na krmení, zaplatíte několikanásobně za účty u veterináře. Je tedy dobré kupovat jen kvalitní krmení. Jak tedy na to?

Seno

Králíček by měl mít neustále k dispozici seno a vodu. Seno by mělo zaujímat 80 % denní stravy králíčka. Seno obsahuje vlákninu, které je pro králíčky velmi důležitá. Podporuje jeho střevní mikroflóru a zároveň posouvá krmení střevy dál, někdy i chlupy, které králíček pozřel při očistě.
V rámci kupování sena se můžete setkat s názvy první seč a otava. Co to znamená? První seč je seno z prvního posekání louky daný rok. První seč má vyšší podíl vlákniny, obsahuje více květů travin, klásků a květenství trav. Má však silnější stébla, proto si s ní poradí spíš větší býložravci (koně, poníci, skot, ovce či kozy). Otava je druhé seno v roce. Má vyšší podíl bílkovin, protože obsahuje především listy trav. Otava je jemnější, a tak si s ní králíčci a jiní drobní býložravci poradí lépe než s první sečí.
Jaké seno tedy vybírat? Záleží na apetitu králíčka. Seno vybírejte zelené, voňavé, bez prachu. Jakmile má šedou nebo žlutou barvu nebo je cítit, může být nahnilé nebo plesnivé. Takové seno nikdy králíčkovi nedávejte! Kvůli přístupu vzduchu je lepší kupovat seno v krabici nebo papírových či látkových pytlích, než v igelitových.
Mějte na paměti, že králík žere až 70× denně, nesmí se stát, že nebude mít co žvýkat. Obecně králíčci zkonzumují více sena, když mají seník v blízkosti záchůdku. Problematice králíčků, kteří odmítají seno, se věnuji v tomto článku.

Přírodní obrušování zubů

Králíci stejně jako morčata mohou trpět přerůstáním jak předních zubů (hlodáků), tak i stoliček. Na obroušení zadních zubů je nejlepší seno a tráva. Kromě toho k obroušení zubů skvěle poslouží větvičky habru, lípy, jasanu, břízy, vrby, olše, ginkga a lísky. Vrbové proutky navíc skvěle působí jako prevence kokcidiózy. Můžete králíčkovi nabídnout i větvičky ovocných stromů (jabloně, hrušně) avšak kromě peckovin. Vyhněte se tedy podávání větví z meruňky, višně, třešně, broskvoně, či slivoně, protože obsahují kyanogenní glykosidy, který se mění na jedovatý kyanid. Králíčkovi však můžete nabídnout i mladé výhonky jehličnanů na koncích větví (smrk, modřín opadavý, jedle) nebo větvičky keřů jako je vinná réva, morušovník, brusnice borůvka, brusnice brusinka, ostružiník, maliník, rybíz, angrešt a růže (bez trnů).
Větvičky trhejte na jaře nebo na začátku léta pouze na místech, kde máte jistotu, že stromy nejsou chemicky ošetřené a znečištěné zplodinami aut. Vybírejte vždy mladé výhonky. Větvičky můžete doma i omýt a zbavit se tak pylu nebo prachu. Větvičky si můžete i usušit na zimu.

Tvrdé pečivo

Tvrdé, suché pečivo není pro králíčky vhodné, zoubky nebrousí, akorát po něm zvířata tloustnou a velmi škodí jejich trávení. Obsahuje totiž škrob a živočišné složky, které králíci neumí trávit. Pečivo králíčkovi v trávicím traktu kvasí, králíka tak nadýmá a vytváří mu ve střevech velmi nezdravé prostředí pro jeho mikroflóru. Tím, že ve střevech králíčka je 70 % jeho imunity, se tak jeho zdraví oslabuje a králíček se stává náchylným pro viry a bakterie. Navíc pečivo může způsobit trávicí problémy a zácpu či průjem. Sušením pečiva se navíc objevují a plísně, které okem nezahlédneme, o jejich negativním vlivu asi psát nemusím.

Minerální kameny

Ani minerální kameny neslouží k broušení zubů králíčka. Obsahují velké množství vápníku, čímž zatěžují ledviny,  následně může vznikat písek a močové kameny v močových cestách, zácpy, průjem atd.

Granule a obilí

Pokud králíčkovi chcete dopřát granule, tak pouze ty bezobilné (grain free). Obilí králíčci nejsou schopni trávit. Slouží především pro výkrm masných králíků, protože po něm králíčci rychle přibírají. V přírodě se králíci s obilninami setkají pouze na podzim, kdy slouží jako rychlý energetický příjem a zásoba tuku na zimní období. Platí, že králíček granule nepotřebuje, vznikly především kvůli lenosti jejich majitelů. Z toho důvodu by se to s nimi nemělo přehánět. Králíčkovi stačí granule jen dvakrát týdně, měly by zaujímat pouze 5 % stravy králíka. Při výběru granulí narazíte na lisované a extrudované granule. Jaký je v nich rozdíl? Lisované granule jsou zpracované za studena, a tak nedochází ke znehodnocení jednotlivých látek v granulích obsažených, jsou tedy zdravé, ale někdy králíčků moc nejedou. Dobré lisované granule jsou Beaphar Nature, JR Grainless a Versele Laga Crispy Pellets.
Extrudované granule se vyrábí za tepla, a tak dochází ke štěpení polysacharidů na monosacharidy, granule mají tedy nasládlou chuť, králíčkům tak více chutnají, ale samozřejmě jsou tím pádem méně zdravé. Dobrou variantou extrudovaných granulí jsou granule od Verselle-Laga Cuni Complete nebo Cunipic Alpha Pro.
Obecně kvalitní granule pro králíčky nabízí značky Beaphar, Cunipic, Oxbow nebo Supreme Science. Mnohdy však mají různé řady krmiv, proto je třeba se i u těchto značek dívat na složení, kde nesmí být obilniny.

Ovoce, zelenina, tráva a bylinky

Králíci milují zeleninu a některé druhy ovoce, ne všichni jsou však schopni spořádat tuto potravu bez následků. Někdy se u králíčků může objevit průjem. V tom případě je třeba na nějaký čas zeleninu vynechat a králíčkovi podávat jen seno a vodu. Pokud průjem králíčka trvá déle, může se jednat o kokcidiózu, zajděte tedy na veterinu. Jak skvělá prevence před kokcidiózou jsou vrbové větvičky na ohryz. Až bude mít králíček opět pevné bobky, zeleninu preventivně podávejte už jen v malém množství. Obecně platí, že králíček by měl dostávat zeleninu spíše listovou, než kořenovou. Z listové zeleniny raději vynechte ledový a hlávkový salát, které obsahují hodně dusičnanů, králíčky mohou nadýmat a mohou po nich mít průjem. Vyhněte se taky špenátu. Zelenina podávaná králíčkovi by vždy měla mít pokojovou teplotu.
Největší část stravy králíčka by kromě sena měla zaujímat tráva. Ta nesmí být mražená, zapařená či znečištěna zplodinami aut. Pokud chcete, aby vám tráva vydržela déle čerstvá, dejte ji do papírové nebo látkové tašky a do lednice. Tak vydrží i několik dní. Jakou trávu králíčkům dávat a jak ji skladovat, se dočtete v tomto článku.
Králíčkovi nabídněte i bylinky (sušené nebo čerstvé). Z bylinek můžete zkusit mátu, meduňku, bazalku, kopr, petržel, jitrocel, dále měsíček lékařský, růži květ či list (ne chemicky ošetřenou a bez trnů), pampelišku i s kořeny, sedmikrásku, kopřivu, hluchavku nebo lichořeřišnici atd.
Králík nesmí jíst sladkosti, pečivo, vajíčka, mléčné nebo masné výrobky (to snad nikoho nenapadně králíčkovi nabízet), obiloviny, pórek, avokádo, rebarboru, cibuli, česnek, lilek a brambory.

Voda

Vodu pro králíčky není třena nijak upravovat. Není nutné přidávat oblíbený Acidomid nebo jablečný ocet, protože zbytečně překyselují králíčkovi žaludek. Někteří chovatelé je v prvních týdnech života králíčků přidávají do vody kvůli prevenci kokcidiózy, ale jak již bylo řečeno výše, lépe poslouží větvičky vrby. Někteří králíci raději pijí z misky než z pítka. Vypozorujte, co vyhovuje vašemu ušákovi. Misky doporučuji těžké kamenné nebo hliněné, které králík nepřevrátí, a se kterými nemůže šoupat a házet.

Co rozhodně králíčkům nedávat!

Rozhodně se při krmení králíčků vyhněte barevným směskám, pečivu, králičím pamlskům, medem lepeným tyčinkám, dropsíkům, minerálním kamenům a piškotům.

Cékotrofie

Cékotrofie znamená požírání vlastních měkčích výkalů s hlenem (cékotrofů).  Konečným produktem jsou pak tvrdé bobky. Tento na první pohled nechutný zvyk zajišťuje králíčkům vitamíny skupiny B a K, minerály a bílkoviny. Cékotrofie se často plete s koprofágií, při které zvíře požírá výkaly jiných zvířa

Rozmnožování králíků

Pohlavní dospělosti králíci dosahují ve 3 až 4 měsících v závislosti na pohlaví a plemeni. Ve věku 4 až 6 měsíců přichází králík do puberty, pohlavně dospívá a začíná mít potřebu si označkovat své teritorium, někdy i své páníčky. I povaha králíka se mění, může být nyní náladový, nevrlý, když mu vyklízíte klec, nemusí být také tolik mazlivý. Někteří králíci, a to jak samci, tak samice, mají potřebu naskakovat na míčky, plyšáky nebo naše nohy a provádět kopulační pohyby doprovázené chrčivými zvuky. Samice mají provokovanou říji, to znamená, že je schopna zabřeznout po každém páření, protože se její vajíčka uvolňují během pohlavního aktu.
Březost je dlouhá 28 až 35 dnů, porod přichází obvykle 31. den březosti. Králíci rodí  2 až 5 holých a slepých mláďat na rozdíl od zajíců, jejichž mláďata jsou již po narození schopna samostatného pohybu, vidí, slyší a dokonce přijímají pevnou potravu. Mláďata se odstavují 6. – 8. týden věku, ne dříve, protože si potřebují vytvořit sociální vazby a návyky. Samice by se neměla připouštět před 8. měsícem věku.
Pokud neplánujete samici připouštět, je lepší nechat ji vykastrovat. Do roku věku samice je možné si zvolit kastraci laparoskopickou, později už jen klasickou. Rozdíl v ceně může být i 6 tis. Kč. Laparoskopická kastrace samice je šetrnější, ale dražší. Pokud si ovšem vyberete veterináře zkušeného a vhodného pro králíčky, nemusíte se bát ani klasické kastrace. Seznam skvělých veterinářů nejdete tady.

Falešná březost

Falešná březost alias pseudogravidita králíků se objevuje u samiček v průběhu celého roku nejčastěji však z jara. Vlivem působení hormonů si samice myslí, že je březí a i se podle toho chová. Méně žere, staví si hnízdo, které vystýlá senem a vytrhanou srstí a strká do něj své hračky. Ty střeží jako vlastní mláďata a může být na okolí agresivní. Pokud samičku nemáme na chov, hnízdo jí sebereme, abychom ji v tomto chování nepodporovali, a zároveň bychom měli přistoupit ke kastraci. Každý takto silný hormonální výkyv samičky bohužel zvyšuje pravděpodobnost rakoviny dělohy. Samice mláďata k životu nepotřebuje a bude mít plnohodnotný život i bez nich, tak myslete na její zdraví.

Nejčastější zdravotní problémy králíčků

Přerůstání zubů

Králíci mají celkem 28 zubů, a ty mají neukončený růst, to znamená, že si je musí pravidelně obrušovat, ale ne suchým pečivem, jak se stále traduje. O správném krmení králíčků jste se dozvěděli už výše, takže to zde probírat nebudeme. Pokud zoubky králíčka přerostou, je to dáno většinou nevhodným krmením, minimálně i genetikou. Přerostlé řezáky, tedy přední zuby, nikdy králíkovi nestříhejte nůžkami nebo štípačkami! Králíky to hodně bolí a mohou se jim tak v zubech nebo jejich kořenech vytvořit prasklinky a následně může vzniknout absces. Takový zub navíc už nikdy nebude růst rovně. Štípačky na králičí hlodáky občas vytáhne i některý z veterinářů, který se na králíčky nebo hlodavce nespecializuje. Proto si vybírejte vždy jen specialistu na králíčky a hlodavce. Seznam těch dobrých najdete tady. Králíčkům však kromě řezáků přerůstají i stoličky. Na stoličkách se zároveň špatným pohybem při kousání časem vytváří háčky, které králíka mohou zraňovat do jazyka, tváře či dásně.
Přerostlé stoličky u králíka poznáte tak, že králík nejí, protože mu to nejde, a přitom má hlad. Zpočátku se králík může jen vyhýbat senu a všemu, co je tvrdší a musí se déle žvýkat. Krmení mu vypadává z tlamičky, někdy žvýká jakoby naprázdno. Králík je často bez nálady, mívá i průjem, slintá, skřípe zuby a má vlhkou bradu. Taky mu může téct z očí nebo nosu. V tom případě na nic nečekejte a co nejdříve se objednejte na veterinu.
Zoubky se u veterináře zbrousí v inhalační anestezii. Před zákrokem by měl být králíček vyšetřen, aby se zjistilo, jestli nemá třeba nějakou vadu srdce, v tom případě by pro něj uspání mohlo být definitivní, už by se nemusel probudit. Inhalační anestezie je však velmi šetrná a králíčka vám po zákroku přinesou již probuzeného. Obvykle dostane na pár dní léky na bolest (Loxicom nebo Meloxicam). Pokud králíček ani po zákroku nechce jíst, je třeba ho dokrmovat speciální dokrmovací kaší pro králíky a hlodavce. O dokrmování králíků se více dočtete v tomto článku.

Slzící oči

Nejen s přerůstáním zubů souvisí i výtok z oka nebo očí, když zubní kořeny tlačí na slzné kanálky a oči pak slzí. Pokud problém s uslzenýma očima přetrvává déle, je třeba, aby byl králíček vyšetřen na veterině. Někdy se přistupuje e propláchnutí slzných kanálků, jindy se podávají antibiotika, záleží vždy na příčině. Pokud už je znám důvod slzení očí, králíček je přeléčen a z očí stále teče, vždy z okolí oka odstraňte ospalky odmočením vodou nebo borovou vodou a následně okolí očička namažte přírodním mandlovým olejem. Slzy tak budou z oka hezky stékat a předejde se tak tvorbě ospalků. Králíčkovi nedávejte prašnou podestýlku, z prachu mu také mohou oči slzet.

Otlaky u králíčků

Pokud králíčka nechováte na měkké podložce nebo často běhá po tvrdé podlaze, mohou se mu na tlapkách objevit otlaky (pododermatitida). Nejčastěji se otlaky objevují u plemene rex, které má tlapičky málo osrstěné a navíc velmi jemnými chloupky. Otlaky se králíčkům většinou objevují na patě, kde dochází ke ztrátě chlupů a následnému otlačení kůže a k mozolům. Místo může být jen zarudlé, ztvrdlé nebo může dokonce i krvácet a hnisat. Neléčené otlaky mohou vést k zánětům šlach, kostí, kloubů a k amputaci. Otlaky mohou být způsobeny i zdravotními potížemi králíčka jako je artróza, problémy s páteří či obezita nebo taky dlouhodobě přerostlými drápky, kdy králík mění postoj nohou a přenáší váhu na paty. Udržujte králíčka co nejvíce v pohybu, odpočívající králík přenáší váhu na paty, ovšem když běhá, našlapuje na špičky.
Postižené místo udržujte v naprosté čistotě, tedy klec často uklízejte a měňte podestýlku v záchůdku, případně používejte záchod s roštem. Dobré je poraněná místa mazat kalciovou, měsíčkovou mastí nebo  Bepanthenem. Snažte se otlaky udržovat neustále mastné. Otlaky nemažte chemickými mastmi jako je Indulona nebo vazelína. Upravte králíčkovi klec, na dno klece dejte měkkou podložku, kterou může kousat nebo jinak ničit (dobré jsou např. konopné podložky). Dobře se osvědčilo i obvázaní namazaného místa, aby se do něj nedostaly bakterie. Pokud s otlaky půjdete na veterinu, králíček pravděpodobně dostane botičky z Mirelonu. Dokud postižená místa nekrvácejí a nehnisají, poradíte si s nimi doma, v opačném případě navštivte co nejdříve veterinu. Více o pododermatitidě se můžete dočíst v samostatném článku tady.

Ucpání střev králíka

Střeva králíčka se stanou neprůchodná buď nevhodnou stravou, pozřením většího množství chlupů nebo nějakého materiálu, který králíka ucpe. Někdy se stává, že se králíček něčeho velmi lekne, třeba bouřky a střeva se mu zastaví. Setkala jsem se s ucpanými střevy i u králíčka, který tesknil po svém majiteli.  Ucpaný trávicí trakt u králíka poznáte tak, že králík přestane jíst, polehává, obvykle na břiše s nataženýma předníma nohama a má tvrdé břicho. Králík nemá o nic zájem a nechce se hýbat. Avšak právě pohyb je potřeba k tomu, aby se střeva králíka opět rozpohybovala. Jako první králíčkovi nabídněte něco, co obsahuje vodu, jako třeba salát. Snažte se ho proběhnout. Dobrým ukazatelem toho, že se stav zlepšuje, je pár vykakaných bobků a chuť k jídlu. Sama mám dobré zkušenosti s jemným králičím projímadlem od značky Rodicare HairBall. Pokud nechutenství králíka trvá déle než den, na nic nečekejte a utíkejte na veterinu. Je třeba jednat velmi rychle, každá hodina hraje roli. Na veterině králík nejspíš dostane infúzi a projímadlo Laktulozu a Degan či/a Itoprid a na podporu peristaltiky žaludku a tenkého střeva. Pokud je stav vážný, králíček může být na veterině do druhého dne hospitalizován, ve vážnějších případech může podstoupit i operaci.

Rýma králíků

Pokud králíček kýchá a otírá se čumák předníma tlapkama, na kterých můžete vidět zašpiněná nebo slepená místa od hlenu, má pravděpodobně rýmu. Může se taky jednat o pasteurelózu králíků, proti které se dá očkovat, ale obvykle se toho využívá jen ve větších chovech králíků, u králíčka chovaného doma to nutné není. S kýcháním, frkáním a výtokem z čumáku může souviset i zánět středního ucha (více o tom níže). Proto je s králíkem navštívit veterinu, kde by mu měli zkontrolovat i uši. Na rýmu králíček dostane antibiotika. Někteří veterináři podávají antibiotika (především v lehkých případech rýmy) v kapkách do očí, často se ale postupně přejde k antibiotikům do tlamičky. Ta se obvykle podávají 2× denně ráno a večer. Jak podávat králíkovi léky se dočtete tady. Protože antibiotika ničí střevní mikroflóru, je třeba k ni, podávat i probiotika, a to s odstupem aspoň dvou hodin od antibiotik. Před tím by veterinář měl udělat výtěr z čumáčku, aby se určilo přesně, jestli se jedná o bakterii a o jakou, případně virus. Na viry antibiotika nezaberou, ale v případě zjištění konkrétní bakterie se pak dá napsat antibiotikum přímo na míru. Většinou na stěr buď není čas, nebo je to finančně nákladné a majitelé králíčka to odmítnou, proto veterinář přistoupí k podání širokospektrálních antibiotik. Z rýmy, tedy zánětu horních cest dýchacích se může vyvinout zápal plic nebo se rýma stane chronickou.
Chovatelé na rýmu králíčků doporučují bylinky (oregano, sedmikrásky, šalvěj, sléz, jitrocel, meduňku a mátu), ale je to spíše doplňková léčba k antibiotikům. Může však pomoci v případě, že nemoc podchytíte v počátcích. Skvělý je jitrocelový sirup (bez cukru) a sirup VET-P-IM s betaglukany. Na 2,5 kg králíka dávám 1 ml jitrocelového sirupu jednou denně a  1,5-2 ml VET-P-IM opět jednou denně stříkačkou do tlamičky. Oba sirupy zvířatům obvykle velmi chtunají. Pokud se však stav králíka nezlepšuje, navštivte co nejdříve veterináře. Čím dřív nemoc podchytíte, tím lépe.

Chronická rýma králíků a alergie

Pokud byl králíček na rýmu přeléčen, ale kýchání stále přetrvává, pravděpodobně se už pro něj stala chronickou nebo se může jednat o alergii. Při rýmě má výtok z nosu zelenou nebo žlutou barvu, při alergii je výtok průhledný, vodový.
Ze zkušeností vím, že pomáhá odstranit kvetoucí rostliny a koberce, pořídit čističku vzduchu (zabrání přemíře prachu) a zvlhčovat vzduch Vincentkou. Někteří veterináři doporučují i využívání inhalační terapie pomocí tzv. nebulizátoru, což je přístroj s kompresorem, který tvoří mlhu, kterou zvíře dýchá. Do nebulizátoru můžete dát jak léky, tak i Vincentku. Aplikace vypadá tak, že králíčka dáte do přepravky, na její dvířka připevníte vývod nebulizátoru a přepravku zakryjete ručníkem. Opakujete minimálně 2× denně po 20 minutách.

Zánět středního ucha

Jak bylo řečeno, zánět středního ucha může souviset s rýmou králíků. Někdy se zánět může projevovat třepáním hlavou, ve vážných případech náklonem hlavy. Ouško uvnitř může být cítit, ale nemusí. Jakmile budete mít podezření na zánět ucha nebo bude králíček, i kdyby jen malinko, naklánět hlavu, utíkejte na veterinu, stav se rapidně zhoršuje, králík může mít hlavu nakonec úplně vodorovně k zemi a stav jeho stav už se pravidelně nezlepší. Takový králík má velké problémy s koordinací a trpí taky jeho páteř. Mírnější zánět středního ucha se léčí antibiotiky, ty vážnější operací.

Encephalitoonóza

Naklánění hlavy může souviset i s napadením Encephalitozoonem cuniculi. Jedná se o parazita, který napadá především mozek nebo ledviny králíka. Může se objevit i v plících, játrech nebo srdci. Laicky se dá přítomnost parazita u známého jedince odhalit všimnutím si jeho nezvyklého chování nebo častějšího močení, náklonem hlavy na stranu, horší koordinací pohybu a šedým zákalem oka. Encephalitozoonóza se dále projevuje křečemi králíka nebo rychlými pohyby oka, nemusí se však projevit vůbec nijak.
Encephalitozoon cuniculi se přenáší placentou z matky na plod, kontaminovaným krmivem nebo vodou. Šíří se však také vdechnutím spor. Encephalitozoon cuniculi ve vnějším prostředí vydrží týdny až měsíce. Je odolný vůči teplu i zimě, ne však vůči dezinfekčním prostředkům.
Přítomnost Encephalitozoona cuniculi se zjistí rozborem krve. Infekce se léčí Panacurem (léčivá látka Fenbendazol), náklon hlavy se pak dá částečně upravit protizánětlivými léky.

Močové kameny, písek v moči

Jedná se o častý zdravotní problém králíčků způsobený především nevhodným stravováním, tedy konzumací stravy s vysokým množstvím vápníku nebo špatným poměrem fosforu a vápníku. Potíže se mohou objevit v močovodech, v močovém měchýři nebo v močové trubici. Kameny v močovém systému mohou mít za následek onemocnění ledvin, který může vést k jejich selhání.
To, že má králíček močové kameny nebo písek v močovém systému poznáte podle toho, že se králíček hrbí, skřípe zuby, močí hodně a různě po kleci nebo naopak skoro vůbec. Jeho moč může mít sytě oranžové až červené zabarvení (pozor, moč obarvuje také červená řepa, mrkev nebo pampeliška). Písek v moči poznáte podle mléčného zakalení moči a hustší konzistence.
Pokud máte podezření na toto onemocnění, zajděte na veterinu. Veterinář králíčka prohlédne, zkontroluje papírkem s fluoresceinem, zda v moči není krev, a udělá sono nebo rentgen močového systému. Pokud se odhalí krev v moči, nasadí se antibiotika (obvykle Marbocyl nebo Quiflox – širokospektrální antibiotika s účinnou látkou Marbofloxacinum). Pokud se potvrdí písek nebo kameny, v závislosti na jejich umístění se přistoupí k jejich rozpouštění nebo operaci. Obvykle se nasadí citrát draselný nebo Kalium citricum, který vám namíchají oproti receptu v lékárně do pár dnů. Neměli by se však užívat dlouhodobě, protože odvápňují, a tak může docházet k onemocnění zubů. Dále se nasazuje lék No-spa na uvolnění svalů močového měchýře a také léky proti bolesti (Loxicom, Meloxidyl nebo Metacam). Je také třeba změnit stravu a dodržovat po zbytek života králíčka urologickou dietu s nízkým obsahem vápníku. Co by měla taková urologická dieta obsahovat, se dozvíte v tomto článku.

Obezita králíků

Obezita králíků je spojena s překrmováním, nedostatkem pohybu a špatnou skladbou krmení. Vždy je lepší jí předcházet.
Obézní králíci mají problémy s pohybem, jsou méně aktivní a tvoří se otlaky na končetinách (pododermatitidy). U obézních králíčků se zhoršuje i osobní hygiena, protože si nedosáhnou si k zadečku. Protože tak ani nekonzumují své měkké bobky, zasychají jim u pohlavních orgánů a způsobují zánět kůže. Objevují se trávicí a další zdravotní problémy jako je přerůstání zubů, bolesti kloubů, cukrovka, močové kameny, zákaly očí atd. Obézním králíčkům se zhoršuje schopnost termoregulace, v létě jim hrozí přehřátí.
Králičí jídelníček by měl obsahovat velké množství vlákniny a minimum bílkovin a tuků. Dáváme tedy především seno, nabízíme i čerstvou trávu, omezeně listovou zeleninu. Kořenovou zeleninu vyřadíme, obsahuje hodně sacharidů. Množství granulí a ovoce postupně snižujeme až do úplného vyloučení. Nedáváme žádné pamlsky a zvýšíme králíčkovi pohyb.
Pozor, změna jídelníčku musí být pozvolná, náhlé změny mohou králíčkovi poškodit zdraví!

Očkování králíka

Králíci se očkují proti králičímu moru a myxomatóze, případně i proti pasteurelóze, ale to už není tak nutné. Očkují se buď kombinovanou vakcínou Nobivac (přeočkování jednou za rok na jaře) nebo  Pestorin Mormyx (přeočkování jednou za rok s tím, že po půl roce naočkujete Myxorenem). Vakcínou Nobivac se přeočkovává jednou ročně a chrání králíčky před králičím morem i myxomatózou. Bývá králíčky dobře snášen, objevuje se po něm minimum postvakcinačních potíží. U druhé vakcíny Pestorin Mormyx je ten problém, že chrání králíčka před králičím morem celý rok, ale před myxomatózou pouze půl roku. Proto je třeba přeočkování každých 6 měsíců vakcínou Myxoren chránící králíčka před myxomatózou. Bohužel jak Pestorin Mormyx, tak Myxoren jsou vakcíny poměrně citlivé na skladování, a tak už se několika chovatelům králíčků stalo, že i přes řádné očkování svých vrhů, jim králíci myxomatózou onemocněli.
V roce 2017 se u nás objevil nový druh králičího moru RHDV2, proti kterému se očkuje vakcínou Eravac jednou za 9 měsíců. A nebo můžete zkusit novou vakcínu BioRabbit, která chrání králíčka před králičím morem RHDV2 a RHDV, a to po celý rok. K ní je však třeba králíčka nechat co půl roku ještě přeočkovat proti myxomatóze vakcínou Myxoren. Další vakcínou proti králičímu moru moru RHDV2 je Pestorin RHDV2, kterým se králík přeočkovává každý půlrok.
První očkování by mělo proběhnout ve stáří 10 týdnů. Králíček musí být před očkováním naprosto zdravý a aspoň týden bez většího stresu. Někteří veterináři před prvním očkováním králíčka chtějí mít jistotu, že netrpí kokcidiózou, budou tedy po vás chtít přinést i bobky sbírané 3-5 dní pro bakteriologické vyšetření. Jde o to, že kokcidie nevylučují vajíčka pravidelně, proto je třeba bobky sbírat více dní. Po očkování kontrolujte pár dní místo vpichu, zda se tam nevytvořila boule, mohlo by se jednat o absces, a taky sledujte zdravotní stav králíčka. Vytvoření protilátek trvá 7-14 dní ale typu vakcíny. Cena za očkování králíčka se pohybuje do 1000 Kč.
Hodně majitelů své králíčky nechce nechat očkovat především proto, že jejich králík nechodí ven a žije jen doma v kleci. Je třeba si uvědomit, že králičí mor je přenosný bodavým hmyzem, který se může dostat i ke králíčkovi domů. Myxomatóza je přenosná kromě kontaktu s nakaženým králíkem taky prachem, senem a obecně infikovaným krmením. Například v roce 2020 v Praze v okolí Točné zlikvidovala myxomatóza celou kolonii divokých králíků. Léčba králičího moru ani myxomatózy není možná, proto se vyvinulo očkování, které je jedinou ochranou králíčka proti těmto nemocem, proto králíčka očkujte i pokud bydlí jen doma.

Zajímavosti o králících

Králičí ocásek

Určitě jste si všimli, že králičí ocásek je na spodní straně bílý. Tuto bílou stranu ocasu králík využívá ke zmatení predátora. Oči dravce totiž při útěku králíka sledují právě tento bílý flíček. Když pak králík rychle změní směr a ocas sklopí, predátora na pár vteřin zmate, čímž se králíkovi zvýší pravděpodobnost útěku a své záchrany.
Králíci ocas využívají i ke komunikaci. Vysílají s ním ostatním členům skupiny tiché signály, kterými je varují před nebezpečím, ale vyjadřují jím i svou nadřazenost a připravenost k boji. Zvednutí ocásku taky znamená přípravu na vyprazdňování, pokud tedy králík zrovna sedí na posteli nebo gauči a zvedá ocásek, bude co uklízet.

Králičí bobky

Králičími bobky se dají skvěle hnojit rostliny. Králičí trus obsahuje velké množství fosforečnanů, dusíku a draslíku, což jsou látky, které rostliny potřebují ke svému růstu.
Králičí trus se navíc rychle rozkládá a k jeho použití není potřeba žádných úprav. Jak na to? Nasbírané bobky vložte do květináče k rostlině a zasypte trochou hlíny, bobky nesmí být na povrchu, jinak zplesnivějí. S králičími bobky to ale nepřehánějte, jsou velmi výživné a větší množství může rostlině naopak ublížit.

Králičí krev a transfúze krve

Králík má 5 krevních skupin. Krevní skupiny se však u králíků běžně nestanovují, při transfúzi krve u nich mezi jednotlivými skupinami totiž nedochází k nežádoucím reakcím. Problém by nastal při opakovaném dárcovství krve od stejného dárce.
Pro vaši představu takový dvoukilový králík má přibližné 130 ml cirkulující krve a při transfúzi je možné mu odebrat maximálně 20 ml krve během 30 dnů. Krev se králíčkům odebírá velmi malou jehličkou nejčastěji z krku nebo ucha.
Registr dárců krve pro králíčky najdete na webu www.kapkaprousacka.cz.

Největší králík

Největší králík světa měří od čumáku k ocásku 129 cm a váží 23 kg. Jmenuje se Darius, celým svým vznešeným jménem Sir King Darius, je z Anglie a přísluší k plemeni belgický obr.

Vaše nejčastější dotazy

Pozná králík svého majitele?

Ano, pozná ho podle hlasu a charakteristické tělesné vůně.

Proč králíčka neotáčet na záda?

Určitě jste viděli různá videa nebo fotky, kdy lidi drží králíčka jako miminko bříškem nahoru a on u toho vypadá spokojeně. V poloze na zádech se králík uvede do hypnotického stavu, který mu slouží jako ochrana před predátory, kdy jednoduše hraje mrtvého. Pokud byste v této poloze králíčkovi prováděli nějaké zdravotní úkony nebo mu stříhali drápky, králíček by byl ve velkém stresu a měl by obrovský strach a mohlo by mu z toho až selhat srdíčko.

Proč králík hýbe nosem?

Králík nedokáže dýchat jinak, než nosem. Pohyb čumáčku mu pomáhá nasávat vzduch do dýchacích cest. Podle rychlosti pohybu čumáku můžeme poznat náladu a stav králíčka, rozpoznáme, jestli se třeba něčeho lekl (přestane nosem na chvíli pohybovat), hyperventiluje (nosem pohybuje velmi rychle) nebo relaxuje (čumáčkem pohybuje pomalu).

Proč králík cvaká zuby?

Když králík cvaká zuby, když ho hladíte, a přivírá u toho oči, je to znak, že se mu to líbí. Když je králík nahrbený, srst má spíše naježenou a skřípe zuby, pravděpodobně ho něco bolí. Králíci také cvakají zuby, aby odstrašili konkurenci, když to nepomůže, pustí se do boje.

---

Poradna chovu králíků

PRAVIDLA
1. Své dotazy k chovu králíka pište do diskuze níže, ale nevkládejte odkazy, jinak bude celý dotaz automaticky smazán.
2. Dotazy mi nepište v e-mailech, neodpovím na ně, zároveň nevolejte na mobil.
3. Vulgární nebo nesrozumitelné dotazy budou smazány. Pište tak, aby se to dalo přečíst a pochopit.
4. Odesláním komentáře souhlasíte se Zásadami ochrany osobních údajů.